VÍDEŇ ZA 24 HODIN

22.07.18


Ve Vídni jsem byla poprvé v životě a určitě ne naposledy. Jako první byla naším cílem samozřejmě káva na posilnění. Na tu jsme narazili u Kostela sv. Karla (Karlskirche) v pojízdném stánku. Ledová káva! Nejlepší začátek dne. Odtud jsme pokračovali až k samotné Katedrále svatého Štěpána (Stephandom), kde jsme zaplatili 6 eur a vyšlápli 343 schodů proto, abychom se pokochali výhledem na město přes okenní tabulky (i tak to byla krása na pohled). Z druhé strany je ještě vstup na severní věž, ze které je prý také nádherný výhled a to bez okenních tabulek. To mi nám bohužel uniklo. :)


Na oběd jsme zašli do Hugry Guy, restaurace, kterou jsem našla díky instagramu a byli jsme příjemně překvapeni (né cenami). Já zvolila "fish and chips" a Honza si dal burgera. Obě jídla můžete vidět na fotce, ikdyž to vypadá na úplně něco jiného. No, taky jsme byli lehce překvapeni, ale bylo to TOP!


Přes rušnou ulici Graben, jsme si to namířili do Theseova chrámu (Theseus Temple). Tohle místo na mě působilo hrozně pozitivně. Lidé kolem posedávali s knížkou v ruce, opírali se o sloupy a nasávali energii. Stejně jako my. Pěšky jsme pokračovali dál k Votivnímu kostelu (Votivkirche), který byl v rekonstrukci, ale to je vám tak krásná stavba. Příště se podíváme i dovnitř.
Kousek dál byla další kavárna "Coffee Pirates", kterou jsme měli v hledáčku a která na nás působila moc příjemně. Měla prostornou terásku a uvnitř byla obrovská. Já jsem si nechala připravit nějakou specialitu dne, tu ostatně můžete vidět na fotce. Jak to říct jednoduše - malý, silný (na mě hodně silný) smrťák kafe. Hrdinka, takovou chybu už příště neudělám. Na té fotce se směju, ale nenechte se zmást, to jsem ještě nevěděla, jak to chutná. Honza si můj výraz s velkou parádou vychutnával s napěněným kapůčem (holt jednou si objednal něco lepšího než já) a nezapomněl mi to připomenout ještě několikrát během dne.


Druhý den jsme se jeli podívat na slavný vídeňský činžovní dům, ve kterém bych, já osobně, bydlet nechtěla, ale rozhodně by mě zajímalo, jak to vypadá vevnitř. Přijeli jsme tam asi kolem desáté ráno a byl to nejlepší čas, protože od té chvíle se tam draly skupiny zahraničních turistů s deštníky a z toho já narovinu šílím. 

Hurá, hurá, Prátr volá!


Do Prátru jsme se svezli pár zastávek od činžáku, zjistili, že všechny atrakce se otvírají až kolem 13 hod, takže jsme tam hodinu chodili kolem a kolem a dál je to asi bez komentáře (první loop-in) :)))




Určitě už jste také byli ve Vídni (neznám moc lidí, kteří by nebyli). Co se vám tam líbilo nejvíc? Máte tipy, kam na jídlo a kam na dobrou kávu? :)




KAVÁRNA ELB SALON DRÁŽĎANY

02.05.18


V Drážďanech byl už skoro každý. Ať už na vánočních trzích, za památkami nebo za Primarkem. My jsme výlet spojili hlavně se zajímavostmi, které město nabízí a neunikla nám ani tato stylová kavárna Elb Salon. Na tu jsem se těšila snad nejvíc (no jo). 

"Jednu ledovou kávu a dortík k tomu, prosím."


Vždycky, než jedu někam na výlet, hledám kavárny a zajímavá místa dopředu. Máte to taky tak nebo to necháváte náhodě? Máte tip na podobnou kavárnu v Drážďanech? Těším se na vaše doporučení :)





Loki, náš Sibiřský kocourek

03.02.18


Od mala jsem vyrůstala v obklopení koček a mým snem (díky bože, že i mého přítele) bylo si jednou taky jednu pořídit. Takovou tu z reklamy, huňatou, roztomilou a mazlivou. Víte jakou.
Když jsme s přítelem usoudili, že je "ten pravý čas" do toho praštit, začalo tím naše nové dobrodružství.

Můj (náš) sen. 


Jak jsem ale zanedlouho zjistila, hledání takové kočičky není vůbec jednoduché. Nejvíc nabídek bylo překvapivě na Bazoši a když už se objevila ta naše vysněná, byla u nových majitelů ještě rychleji, než jsme stačili otevřít inzerát (natož ho přečíst). Uběhly tři měsíce hledání a naše šance se objevila - několik přenádherných bílých sibiřských koťátek, čekajících u Lipna na své nové páníčky. Chvíle, kdy rozpačitě a s radostí v očích odpovídáte na inzerát, s domněním, že teď jste první - musíte být (nastavili jste si přeci to upozornění na nové inzeráty a do toho stránky každou hodinu chvíli aktualizujete). 

Odpověď zněla jasně "k dispozici jsou dva kocourci a jedna kočička" a jasně, že chceme kočičku! Další zpráva "bohužel, zájemci o jednoho kocourka si nakonec vezmou i kočičku, zbývají tedy dva kocourci, budete mít zájem?" ... panika. O kocourkovi jsme vůbec neuvažovali. Oba máme zkušenost jen s kočkama, co když se kocour nebude chtít tolik mazlit, bude všechno ničit a nakonec "zničí" i nás? ... ale on je tak krásnej, náš vysněnej ... a opravdovej!

"Dobrý den, máme veliký zájem a přijedeme si pro něj o Vánocích." 


A tak jsme si ho přivezli. Z Hůrky u Lipna, 194 km od Prahy. Ne, nejsme blázni. I když možná jo, ale blázni, kteří si splnili svůj velký sen a mají doma toho nejúžasnějšího kocourka (pokud zrovna po celým bytě netrhá papírový kapesníčky).

Máte doma také nějakého mazlíčka? :)

#lokijelaska


Gdaňsk - kavárny a pirohy

28.01.18


Do Gdaňsku jsme letěly z Varšavy necelou hodinku a kufry nekufry, rozhodly jsme se zamířit do této útulné kavárničky "Drukarnia", která se nachází v ulici Mariacka. Protože jsme vstávaly asi ve 4 hod ráno, po příletu byl opět čas na pořádnou snídani a silný kafe. Teráska kavárny je větší, než její vnitřní část, a boj o místa k sezení je na denním pořádku. Pokud budete mít cestu do Gdaňsku, rozhodně doporučujeme!

Další ráno a další snídani, "trochu honosnější (pupky k prasknutí)", najdete na fotkách níže, v mini kavárničce "Sch. Schopenhauer", která se nachází o ulici vedle.



Specialitou jsou vafle "na slano", plněné vajíčkem, slaninou a zeleninou - výborná záležitost a dvě z nás také zkusily kotlík s klobáskami a míchanými vajíčky. Co vám mám vyprávět, ještě, že jsme si neobjednaly rovnou i tu sladkou tečku na závěr (jako máme ve zvyku), protože to bychom asi praskly. Nicméně vafle "na sladko" dělají také a přátelé, to je tedy velká nádhera!


Tradičním jídlem v Polsku jsou tzv. "pirohy". Vyzkoušely jsme jich pár, ale ty nej nej nej jsme ochutnaly v "Nova Pierogova" u vody, kousek od starého města. Obsluha nás přivítala s otevřenou náručí a ochutnaly jsme pirohy plněné špenátem, mletým masem, žampiony a se zelím. Ty, které vidíte na obrázku, stály 16 zlotých, což nás mile překvapilo. :)



Posledním tipem jsou obložené chleby, na které se stojí nemalé fronty. Vybrat si můžete z několika druhů. Nejčastější je asi masová pomazánka a škvarky. To, co všechno tam jsou lidé schopní zládovat, jak se říká "jen na chuť", je neuvěřitelné. No, ani my jsme nebyly výjimkou. :) Takže do Gdaňsku hurá na škvarky!


Navštívili jste Gdaňsk nebo nějaké jiné polské město, které byste mi doporučili pro příště? Všechno uvítám do komentářů :)


Varšava FOOD & COFFEE

06.01.18




Kavárna "Etno café" je jedním slovem boží! Najdete ji kousek od hlavního nádraží a nadchne jak interiérem, tak dobrotami, které v ní najdete. My jsme ji navštívily hned dvakrát a pokaždé to bylo ráno na snídani. Když cestujeme, ve snídaních se obzvlášť vyžíváme. Začínáme nějakou slanou bagetkou s domácí limonádou, pokračujeme kávičkou a končíme sladkou tečkou. Všechno si to vlastně objednáme hned najednou, ať toho nemáme málo a máme krásný fotky, žejo! :))) 

Pokud budete mít cestu do Varšavy, tuhle kavárnu rozhodně nesmíte minout!




Dlouho jsme hledaly restauraci, kde bychom ochutnaly místní speciality. Když jsme na instagramu narazily na "Halu Koszyki", naše výrazy mluvily jasně a nebylo o čem diskutovat. Není úplně v centru, ale když potom budete pokračovat do parku "Lazienki", nebude to zajížďka. Uvnitř najdete restaurace, bistra a bary všeho druhu. My si daly burger a nebyla to vůbec špatná volba!


Dalším tipem, především k odpolední kávě, je MOD donuts. My jsme prohloupily a přišly až odpoledne, kdy ty nejlepší donuty byly vyprodány. Nemůžu ale tvrdit, že ty poslední byly k zahození, naopak! :)


Máte nějaké další tipy, kam ve Varšavě na kávu nebo místní specialitu? Napište mi je do komentáře níže a já se budu těšit, až je osobně vyzkouším! :)